aktuálně
kdo jsme
naše argumenty
mapy
podepište petici
diskusní fórum
den proti dálnici 2004
tiskové zprávy
dokumenty
odkazy
kontaktujte nás

PROČ JSME PROTI VEDENÍ R 35 PŘES ČESKÝ RÁJ

 

Jak možná víte, probíhá v současné době projednávání konceptu a návrhu územního plánu Libereckého kraje, jehož součástí je i návrh trasy budoucí rychlostní komunikace dálničního typu (dále jen „dálnice“) R 35 Turnov – Jičín. V případě, že bude jedna z tras vedoucí mezi dvěma částmi CHKO Český ráj (tedy přes Turnov a kolem Karlovic, Hrubé Skály, Rovenska pod Troskami, Ktové severně k Jičínu) začleněna do závazné části územního plánu Kraje, je velmi pravděpodobné, že přes odpor obyvatelstva i obcí této krajiny zde v horizontu několika let dálnice bude opravdu stát.  Není pravdou, že  by se v této fázi s návrhem dálnice nedalo nic dělat a není správné propadat pesimismu s tím, že si to stejně někdo rozhodne a nakonec i postaví.

 

Vyjádří-li občané návrhu stavby své jasné NE, budou muset obce jejich stanovisko akceptovat a donutí Krajský úřad v Liberci k tomu, aby hledal i jiné trasy, kterými lze dálnici vést. V tuto chvíli přichází v úvahu zejména tzv. jižní varianta vedoucí od Mnichova Hradiště kolem Kněžmostu a Sobotky jižně k Jičínu.

Sestavili jsme pro Vás souhrn argumentů, které nejčastěji zaznívají z prohlášení zastánců tzv. severní trasy dálnice a naše vysvětlení nesmyslnosti nebo míry nepřesnosti těchto tvrzení. Máte před sebou 21. argumentů zastánců dálnice s naším komentářem:

  1. Dálnice zlepší dopravní obslužnost regionu.

Není pravda. Dálnice je koncipovaná jako rychlostní komunikace dálničního typu, tj. především pro tranzitní dopravu na velké vzdálenosti, bude z ní minimum sjezdů na současné komunikace (V Turnově do Přepeřské a Sobotecké ulice, druhý u BP Benzina na Kyselovsku, další u Rovenska p.Tr., mezi Turnovem a Rovenskem má být přeložka na současnou silnici na Semily II/283). Dálnice tak, jak je navržená, bude mít pro místní obyvatelstvo význam pouze tehdy, budou-li se pohybovat po delších trasách, např. Turnov-Rovensko pod Troskami, Rovensko pod Troskami – Jičín. Délka mezi jednotlivými sjezdy je minimálně  400m, nelze předpokládat několik sjezdů z každé části obce. Obvyklá vzdálenost mezi sjezdy je 9km. Dopravní obslužnost se principielně neřeší budováním dálnic, ale zkvalitněním hromadné dopravy.

  1. Bude se jezdit po nové dálnici a ne po současné I/35.

Není pravda, viz důvody uvedené v bodě 1. Pro část místních obyvatel, těch, kteří často cestují na delší vzdálenosti mezi Turnovem, Hradcem Králové, do Brna či Olomouce, bude jednoduché a účelné použít plánovanou dálnici. Obyvatelé, jezdící denně za prací do Turnova či Jičína z Karlovic, Hrubé Skály, Rovenska p.Tr. či Ktové, budou nejprve muset projet danou obcí, nalézt příslušné napojení na dálnici a v cílovém místě třeba zase celou obec projet, aby se dostali do dané lokality. Zejména obyvatelé jižní části Rovenska p. Tr. budou muset v případě realizace tzv. severního obchvatu města projet celým Rovenskem, aby se mohli dostat na dálnici. Současná I/35 zůstane v provozu nejspíš jako silnice II. nebo III. třídy. Navíc komunikace se bude stavět v horizontu 10 a více let, takže ještě mnoho let budeme jezdit po současné I/35.

  1. Dálnice nebude mít negativní vliv na životní prostředí.

Není pravda. Na celé trase jsou unikátní přírodní úkazy, biocentra a biokoridory (tj. místa, kde se shromažďuje nebo prochází či se šíří rostlinstvo a zvířectvo), honební pozemky se zvěří, podél navrhované trasy dálnice jsou vesničky se zeleninovými zahrádkami místních obyvatel. Celé území Českého ráje je vhodné pro turistiku, oddych a rekreaci.

 

Dálnice rozdělí krajinu, rozdělí i dvě části CHKO Český ráj, zabrání přirozenému pohybu rostlin i živočichů, honební pozemky budou prázdné (zvěř se bude lekat hluku z dálnice), významně naruší krajinný ráz. Vzhledem k nutné zimní údržbě komunikace solením se bude sůl splachovat nejen do místních toků, ale i na soukromé pozemky dosud využívané k pěstování hospodářských rostlin.

Zplodiny z výfukových plynů se budou šířit krajinou, zejména v údolí Libuňky či Rovenska pod Troskami, budou se zde držet a výrazně poškodí místní ovzduší i půdu. Vzpomeňte si na rezavé stromy poblíž dálnice na Prahu. V Turnově by byl stavbou ohrožen  zdroj pitné vody. Trasa dálnice se plánuje vést v zátopových pásmech Jizery a Libuňky, zcela změní už tak narušený přirozený průtok vody.

Hluk z dálnice bude slyšet i v několikakilometrové vzdálenosti od dálnice, část dálnice má být postavena na pilotech, které prakticky znemožní zatrubnění. Bydlení v údolí pod dálnicí nebo na svazích svírajících údolí s dálnicí (Pelešany – Kamenec) bude neúnosné, hlukem postiženy budou i obce ležící na svazích nad dálnicí – např. Roudný, Svatoňovice, Doubravice a Hrubá Skála, Rovensko pod Troskami, Kozákov, Tatobity.

 

Dálnice sem přirozeně natáhne osobní i kamionovou dopravu.  Současná silnice stojí, nedá se s ní nic dělat. Proč dobrovolně stavět druhou?

  1. Dálnice nezasáhne charakter a ráz krajiny ani Český ráj.

Český ráj představuje unikátní soubor přírodních úkazů, které každý rok navštíví několik desítek tisíc turistů, do lesů Českého ráje chodí velmi často místní obyvatelé. Navržená trasa dálnice by byla viditelná a slyšitelná z celého hřebene od Hlavatice po Trosky, ze všech vyhlídek. Hluk bude otravovat místní i přespolní návštěvníky lesů, vyžene zvěř. Dálnice odláká turisty, kteří jsou často ubytovávaní v soukromých domech, místním lidem dálnice přinese výrazně menší zisky. Krajina mezi dvěma částmi CHKO Český ráj je značně vlnitá, v návrhu studie trasy dálnice jsou výrazné záseky do kopců (největší u Václaví), překonání nerovností bude provedeno mostními konstrukcemi, které budou tvořit novou dominantu kraje. Dálnice mezi dvě části chráněné krajinné oblasti nepatří.

  1. Dálnice nebude vidět, neboť bude vedena ve větší míře v zářezu (zaseknutá do kopců).

Dálnici bude vidět, zejména z vyhlídek a rozhleden a výše položených míst. Mosty budou vidět i z níže položených lokalit. Krajem naposledy navržená trasa vedoucí přes Holenice, bude ve výšce 460m n.m., tedy ve stejné úrovni jako hrad Trosky.

  1. Záměr dálnice byl zpracováván v tzv. procesu EIA (tj. posuzování míry vlivu na životní prostředí.

Dálnice byla zpracovávána v procesu EIA jako dvoupruh, nikoliv jako čtyřpruh, celý proces bude muset proběhnout znovu, neboť EIA na dvoupruh je pro čtyřpruhové řešení nepoužitelná.

  1. Občané si dálnici přejí.

Značně zavádějící a ničím nepodložený argument. Vzhledem k počtu podpisů na peticích občanských sdružení (k 30.11.2004 přes 11 000) se dá soudit o opaku. Signifikantní je vítězství Martiny Pokorné v krajských volbách do zastupitelstva Libereckého kraje v roce 2004, ve všech obcích, jichž se koridor R35 týká, byla Strana pro otevřenou společnost, za niž Martina Pokorná kandidovala, na prvním či druhém místě, za ODS. Například Holenice 50%, Tatobity, Radostná pod Kozákovem, Žernov kolem 36%, Turnov 22%, ostatní obce mezi 20 a 30%.   

V Turnově jsou proti především obyvatelé dotčených lokalit (sídliště Přepeřská, Nudvojovice, Mašov, Pelešany, Kamenec, Kyselovsko), v Karlovicích především  obyvatelé Roudného a Svatoňovic. Občané Rovenska pod Troskami se vyjádřili jasně v anketě, která proběhla v květnu 2003 – 91% zúčastnivších se obyvatel proti jakékoliv variantě vedené touto krajinou. Občané obce Ktová jsou většinou proti dálnici, své jasné „Ne“ vyjádřily také Tatobity, Holenice, Veselá, Železnice a Újezd pod Troskami. Na veřejném projednávání konceptu územního plánu v Turnově 19.6.2003 za asistence policie se občané vyjádřili ve stejném duchu, dálnici v krajině Českého ráje nechceme. 

 

Přesto celý průběh koncepce trasy dálnice provází informační embargo, občané se dovídají nástin trasy z médií nebo od občanských iniciativ zabývajících se ochranou přírody a krajiny. Kraj informace téměř neposkytuje, neustále probíhají neveřejná jednání a hraje se o to, aby trasa byla odsouvána na katastry dalších a dalších obcí. 

 

Na území bývalého Semilského okresu funguje již několik občanských sdružení (V Turnově „S drakem rval se Michael“, v Ktové  „Pro Ktovou“, v Rovensku p.Tr. „Za čisté Rovensko“, v Újezdu p.Tr. „Za zdravý Újezd pod Troskami“, v Karlovicích „Budoucnost Českého ráje“). Uvedená sdružení založila spolu s Dětmi Země, o.s. Ekovia a Společností přátel přírody Koalici občanských sdružení S.O.S. Český ráj.

Skupiny obyvatel, kteří si dálnici přejí, jsou následující: První skupina občanů vlastnících domy v těsné blízkosti současné silnice I/35, kterým by oddálení silnice byť jen třeba o 200m přineslo klidnější pobyt v domech i zahradách. Druhá skupina občanů, bydlících v odlehlých částech obce, třeba v případě Turnova jde o severní část města, kteří tvrdí, že se jich to netýká, neboť dálnici neuvidí a neuslyší. Třetí skupinu tvoří občané často cestující po trase silnice I/35 a čtvrtou senioři, kteří tvrdí, že až se bude silnice stavět, nebudou již naživu. Samozřejmě se vyskytují i lidé, kteří rádi jezdí autem a příroda jim nic neříká. Jejich hlavní tvrzení obnáší – proč se plahočit přes vesnice, když na dálnici to můžeme smažit rychlostí 160km/hod.

  1. Obce si dálnici přejí.

Obec Turnov: Dne 26.6.2003 schváleno usnesení, v němž Město Turnov požaduje zapracovat do územního plánu všechny varianty R 35, tedy i jižní, zhodnotit je multikriteriální metodou (zhodnocení z hlediska dopravního, ekologického, z hlediska dopadu na život obyvatelstva a ekonomické náročnosti), Město Turnov nesouhlasí s návrhem R 35 ve všech severních variantách v koridoru Kozákov – Trosky a v případě, že by Kraj neprovedl zhodnocení všech variant, požaduje nulovou variantu (to znamená, že by koridor R 35 nebyl do územního plánu Kraje vůbec zapracován). 

 

Obec Karlovice se vyjádřila ve svých námitkách ke konceptu územního plánu proti všem variantám severního koridoru R35, nepřípustná je pro karlovické trasa A (kolem Libuňky přes Sedmihorky), čili typický NIMBY efekt. Obyvatelé Sedmihorek a Radvánovic by rádi odsunuli problém dopravy na I/35 do Roudného a Svatoňovic a sepsali petici s 90 podpisy na podporu výstavby R35, kterou starostka obce doručila na krajský úřad. 

 

Město Rovensko pod Troskami:   V obci proběhla anketa,  v níž se 91% obyvatelstva vyslovilo proti dálnici Českým rájem. 

 

Obce Ktová, Holenice, Žernov, Veselá, Tatobity, Újezd pod Troskami, Jinolice, Železnice, Podůlší, Valdice, Soběraz a Dílce: Jsou proti všem variantám severního koridoru. 

 

Obec Radostná pod Kozákovem:  Občané jsou jednoznačně proti dálnici, starostka s místostarostou pro. 

  1. Trasu dálnice schválila vláda České republiky.

Ve formě dvoupruhu, nikoliv čtyřpruhu. Jde o alibistické odsouvání odpovědnosti za budoucí zničení krajiny na vyšší instanci. Obce mohou svou vůli vyjádřit jednoznačně projevem svých zastupitelstev, tedy i to, že dálnici nechtějí. Pro Krajský úřad bude pak těžší prosadit trasu přes odmítavé stanovisko obcí.

  1. Dálnice bude přínosem pro turisty a zvýší turismus v naší oblasti.

Současná dopravní obslužnost turistů je na rozdíl od možnosti jejich vyžití v oblasti Českého ráje optimální. Sjezdy ze současné silnice jsou jasné a nečiní problém orientace v terénu. V případě stavby dálnice a pouhých tří sjezdů na trase Turnov - Rovensko pod Troskami by naopak turisté byli zmatení a obec, do níž by mířili např. na občerstvení nebo nocleh, by hledali jen s problémy, projížděje po dálnici a hledaje nejbližší sjezd.

 

Nikdo nejezdí do Českého ráje proto, aby si z vyhlídek prohlédl dálnici. Naopak v případě hlučnosti a neestetičnosti vzhledu dálnice budou turisté otráveni a víckrát do naší krajiny nezavítají.

  1. Jižní varianta nemůže přicházet v úvahu, neboť obce severně od CHKO by přestaly být navštěvovány turisty.

Není pravda. Český ráj je možné najít v turistických brožurách i na internetových stránkách a krajina Českého ráje je tak unikátní, že si jej turisté najdou (tak jako dosud) i bez  přímého dálničního napojení až do Skaláku. 

  1. Jižní varianta je výrazně delší.

Jistě, pro občany cestující z Turnovska do Jičína nemá smysl jezdit do Mnichova Hradiště a jižně k Jičínu a ani tak v případě realizace jižní varianty činit nebudou (současná I/35 by se výrazně zklidnila). Nájezd na dálnici by ale v mnoha případech nebyl účelný pro místní ani tehdy, kdyby dálnice vedla severně od Českého ráje, viz bod 1. a 2.  Je nutné si ale uvědomit, že dálnicí neřešíme dopravu mezi Turnovem a Jičínem, ale rychlostní silnice je určena především k tranzitní dopravě. 

Po současných komunikacích je jižní varianta o pouhé 4 (!) minuty delší, místně jde o rozdíl cca 15 km. Pro tranzitní dopravu je zdržení 4 minut naprosto zanedbatelné, jedete-li z Liberce do Hradce Králové, bude vám zmíněný časový rozdíl úplně jedno. V případě cesty Berlín – Vídeň – Instanbul je naprosto jedno, pojede-li se jižně kolem CHKO. Navíc by se dalo využít stávající dálnice I/10, která vede z Turnova do  Mnichova Hradiště, je postavená. Nemusela rekonstruovat nově opravená mimoúrovňová křižovatka v Ohrazenicích. Naposledy představená trasa R 35  (Turnov – Roudný – Svatoňovice – Sýkořice – Záhoří – Bitouchov – Holenice) je již stejně dlouhá jako jižní varianta. 

  1. Jižní varianta je dražší.

Dodnes nikdo nespočetl cenu jednotlivých variant trasy. Odhady ceny severní trasy se pohybují od 4,5 až do 8 miliard korun. I laikovi je zře jmé, že dálnice vedená členitou krajinou s množstvím zářezů do kopců a přemostění o délce až 680m bude výrazně dražší než vedení dálnice rovinatým terénem. Dálnice bude financovaná ze státního rozpočtu, tedy našich daní. Kraje dálnici financovat nebudou, je jim tudíž jedno, kolik stavba bude stát.

  1. Dálnici prosazuje CHKO, neboť nevede po hranici CHKO Český ráj a CHKO se schválně rozdělila na 2 části, aby mezi nimi mohla dálnice vést.

Naprostý nesmysl, CHKO se nemohla rozšířit v jeden celek právě proto, že musel být veden koridor mezi dvěma částmi CHKO pro případné rozsáhlé stavby.

  1. Dálnice nezasáhne obyvatele Turnova.

Není pravda. Primárně zasáhne velmi výrazně obyvatele Nudvojovic, sídliště na Přepeřské, Mašova, Pelešan a Kamence. Bude zbourána řada domů u Libuňky a z ostatních budeme sledovat řadu kamionů svištících po dálnici na pilotech. Údolí Libuňky bude zcela zničeno. Do Českého ráje budeme chodit a jezdit na kole přes čtyřproudovou dálnici. Bydlení v dosud nejklidnějších lokalitách Turnova (Mašov, Pelešany, Kamenec) bude výrazně omezeno. Sekundárně poznamená i obyvatele severní části Turnova, zplodiny se budou šířit do centra města ještě více než dosud, v celé oblasti se radikálně sníží ceny nemovitostí, výrazně se sníží kvalita bydlení v celém městě. Turnov bude odříznut od své klidové oblasti.

  1. Dálnice nezasáhne obyvatele Karlovic.

Je nutné přiznat, že jakýkoliv obchvat by výrazně zlepšil kulturu života v Sedmihorkách, Radvánovicích, ovšem na úkor dosud klidných a rekreačně atraktivních vesniček Roudného a Štěpánovic. V případě stavby jižní varianty by nastal výrazný útlum dopravy na I/35, obcemi by mohl vést tzv. zklidněný průtah, tj. silnice se zelení a bariérami zabraňujícími vjezdu tranzitu (kamiony zajišťující zásobování obcí i místní průmysl či zemědělství by  samozřejmě do obcí jezdit mohly).   

  1. Dálnice nezasáhne obyvatele Hrubé Skály.

V oblasti Doubravice a Hrubé Skály jsou nejdražší nemovitosti ve srovnání s dalekým okolím, v případě stavby dálnice nutně dojde k jejich citelnému poklesu. Na území katastru obce se budou šířit zplodiny, obyvatelstvo bude z vyvýšenin obce i zámku Hrubá Skála sledovat dálnici, turisté nebudou mít sjezd do obce.

  1. Dálnice nezasáhne obyvatele Rovenska pod Troskami.

V Rovensku pod Troskami se plánuje jak jižní (okolo Boreckých skal), tak severní obchvat (kolem Příhonu a směrem přes Sýkořice). Oba zasáhnou město velmi výrazně, dálnice bude město jen těsně míjet a buďto jej odřízne od Boreckých skal a znemožní snadný výhled i přístup k hradu Trosky, nebo bude město obemykat z více než dvou třetin, s tím že v Rovensku p. Tr. je plánován jeden sjezd z dálnice. Rozhodně tedy nezvýší dopravní obslužnost obyvatel města, neboť občané budou muset celé město nejprve projet, aby se dostali na dálnici, turisté cestující do města budou bloudit. Město je výškově členité, v údolích se budou držet zplodiny a znemožňovat tak příznivé bydlení v daných lokalitách nebo pěstování rostlin určených ke konzumaci.

  1. Dálnice přinese vyšší zaměstnanost a přinese zisk místním stavebním firmám.

Tento argument má občany příznivě naladit, nicméně jde opět o mlžení. Dálnice bude státní zakázkou, výběrová řízení bude vypisovat stát, nikoliv kraje, a místní příslušnost stavebních firem zcela jistě zohledňovat nebude. Obslužné ani doprovodné stavby, které by mohly stavět místní firmy, odborností vyhovující realizaci jiných staveb než dálnic, se po celé trase vůbec neplánují, nebudou se tedy stavět žádné benzinky ani motoresty, odpočívadla (turisté nebudou moci stavět na dálnici a kochat se pohledem na Český ráj), ani se nebudou budovat průmyslové zóny. Jediný efekt podporující místní podnikání by byl v případě stavby  dálnice snad ten, že by se dělníci mohli stravovat v místních zařízeních. To je ovšem ve srovnání se zničením krajiny na dlouhá léta zcela zanedbatelné a krátkozraké.

  1. Někde dálnice vést musí.

To určitě, tak proč bychom si zrovna my měli nechat ničit Český ráj? Stát by měl zhodnotit,  zda je pro něj výhodnější ekonomický rozvoj těžící z turismu (Turnovsko patří k oblastem s nízkou nezaměstnaností) nebo zda hodlá zrušit Chráněnou krajinnou oblast Český ráj a vybudovat zde průmyslové zóny. Obojí totiž nejde.

 

Na závěr lze prohlásit: 

 

Dálnici plánují lidé, bydlící daleko od Turnova, kteří si její stavbou nezničí krajinu a přírodu v oblasti vlastního města a kteří nejspíš ani do přírody nechodí. Nedopusťme, aby nám kdosi z Liberce diktoval, jakým způsobem destruovat krajinu, v níž žijeme my. Řadu let nás řídily Semily, postavme se konečně na vlastní nohy a dokažme Libereckému kraji, že nejsme jen bezvýznamný okres na jeho jižním cípu.  Braňte se a braňte Český ráj, on sám to neumí…

 

© o. s. S drakem rval se Michael 2003 - 04